Sáry, kde jsi?

Tak a je to tady! Sárinka se nám začala plazit. A hned na jeden ze svých prvních výletů z hrací deky zamířila k tátovy pod jeho pracovní stůl :)

A jak to bylo? Ráno popíjíme v klidu kávičku, klábosíme a najednou ... kde je Sára? Cooo? Jak si se tam dostala? A Sárinka vysmátá od ucha k uchu zaklíněna pod stoličkou :)

A tady pro změnu přišla na to, jak houpat houpací křeslo :)

Slavímeee :) Už jsme půlročňáci!

Čas letí jako voda a u dětí to neplatí dvojnásob, ale minimálně trojnásob! Však teprve před chvilkou se naši drobci narodili. Nevěděli jsme, jak je pomalu vzít do ruky, protože byli tak maličtí a křehcí. Ale teď? Jsou to obříci, kteří se umí radovat, rozdávat úsměvy od ucha k uchu, pištět, klepat nožičkami, tahat mě za vlasy, cákat vodičkou, jašit se ... ale i jedovat se, když se jim něco nelíbí.  Prostě jsou to naši čertíci, které z celého srdce milujeme!