Musíme se pochlubit cizím peřím :)))
Teta Evča (moje nejstarší sestřička) nám
upletla z merina úžasné svetříky a bylo by škoda, kdyby se o tom
nedozvěděl minimálně celý svět. Jsou fakt nádherný! Asi Evči navrhnu malý
podnikatelský záměr, až ji přestane nadobro bavit její práce :) Pravda,
dodací doba ještě trošku pokulhavá ... ale to by se doladilo :)
Každopádně děkujemeeeeee!
30. dubna 2013
24. dubna 2013
Na výletě ... aneb cestou necestou podél Bíleho potoka
Naši kamarádi mají o skoro 3 měsíce mladší dvojčátka holčičky a
vytáhli nás s sebou na výlet v okolí Brna - Údolím Bílého potoka.
Už jen samotná cesta tam potrénovala naše auta, jestli jsou dostatečně fit a zda se nám něco po cestě neuvolní z podvozku ... ale naštěstí pro nás, auta obstály a zvládly i cestu nazpět :) I když chvílemi to vypadalo hodně divoce.
V samotném údolí to bylo překrásný, sluníčko svítilo, nikde ani noha :)
Naše prťata se chvílemi nesli jako králové v nosítkách, holčičky ťapkaly nebo byly v kočárku a my, jako zasloužilí nosiči dětí a tahači kočárku, jsme zanedlouho objevili hospůdku s čepovaným pivkem. Idylka netrvala dlouho ... Peťovi se rozjela alergie (snad na břízy nebo cokoliv kvetoucí) a za chvilku říkal, že si připadá jak "potapěč na suchu" - nemohl dýchat a "brýle měl plné vody". Tak konec dobrého pivka. Zvedli jsme kotvy a šli jsme hledat vhodný místo na piknik. Ale nepohoršili jsme si :))) Pěkně jsme si pak polenošili, poobědvali báječné kuře připravené kamarády a nakonec zapili dobrým vínkem :)
A prťata byla nadšená! My taky! Takže to určitě musíme zase někdy zopakovat ... příště jen, ale až odkvetou břízy :)
Jinak od tohoto výletu je u nás doma přejmenované Údolí bílého potoka na Slzavé údolí.
Už jen samotná cesta tam potrénovala naše auta, jestli jsou dostatečně fit a zda se nám něco po cestě neuvolní z podvozku ... ale naštěstí pro nás, auta obstály a zvládly i cestu nazpět :) I když chvílemi to vypadalo hodně divoce.
V samotném údolí to bylo překrásný, sluníčko svítilo, nikde ani noha :)
Naše prťata se chvílemi nesli jako králové v nosítkách, holčičky ťapkaly nebo byly v kočárku a my, jako zasloužilí nosiči dětí a tahači kočárku, jsme zanedlouho objevili hospůdku s čepovaným pivkem. Idylka netrvala dlouho ... Peťovi se rozjela alergie (snad na břízy nebo cokoliv kvetoucí) a za chvilku říkal, že si připadá jak "potapěč na suchu" - nemohl dýchat a "brýle měl plné vody". Tak konec dobrého pivka. Zvedli jsme kotvy a šli jsme hledat vhodný místo na piknik. Ale nepohoršili jsme si :))) Pěkně jsme si pak polenošili, poobědvali báječné kuře připravené kamarády a nakonec zapili dobrým vínkem :)
A prťata byla nadšená! My taky! Takže to určitě musíme zase někdy zopakovat ... příště jen, ale až odkvetou břízy :)
Jinak od tohoto výletu je u nás doma přejmenované Údolí bílého potoka na Slzavé údolí.
Po 3/4 roce lenošení opět na blogu :)
Za 3/4 roku se z nich stali dva malí človíčci se svojí hlavičkou:
- s nápady, jak překonávat pro nás dospěláky skoro nepřekonatelné
- poznávat věci na které jsme "my" už dávno zapomněli, že existují
- radovat se z těch "nejmenších možných" maličkostí
- těšit se z každého dne a jít do každé činnosti naplno, ať již s pozitivním nebo negativním výsledkem ...
Už neťapeme, ale přímo lítáme, jezdíme jako torpéda na motorkách (Sárinka s pohonem minimálně čtyřválce :) ) a už si i poplkáme :) Tak ve zkratce o nás!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)